Nízkobílkovinná dieta je speciální stravovací režim určený především pro psy s onemocněním ledvin, jater nebo metabolickými poruchami. Bílkoviny jsou sice nezbytné pro růst svalů a regeneraci tkání, ale při jejich rozkladu vznikají dusíkaté odpady, které zatěžují ledviny a játra. Pokud tyto orgány nefungují správně, mohou se toxiny hromadit v těle a způsobit vážné zdravotní komplikace.
Správně sestavená nízkobílkovinná dieta tedy není o úplném omezení bílkovin, ale o pečlivém výběru těch nejkvalitnějších zdrojů a vyváženém zastoupení dalších živin, které podporují celkové zdraví. Na co ale při takové dietě dávat pozor a co můžete psovi podávat? Přečtěte si více.
Jak sestavit jídelníček pro psa na nízkobílkovinné dietě?
Při sestavování jídelníčku je důležité dodržet několik důležitých principů, které zajistí nejen omezení bílkovin, ale i dostatečný přísun energie a živin pro celkovou vitalitu psa. Pokud psa krmíte granulemi, volte nízkobílkovinné varianty. Jestliže ale psovi vaříte, zaměřte se na následující aspekty:
1. Kvalitní bílkoviny s nízkým obsahem nežádoucích látek
I přes omezení bílkovin je nezbytné vybírat ty, které jsou snadno stravitelné a mají vysokou biologickou hodnotu. U psů na nízkobílkovinné dietě je důležité minimalizovat nejen množství bílkovin, ale také obsah tzv. nežádoucích dusíkatých odpadních látek, které zatěžují organismus. Mezi tyto nežádoucí látky patří zejména močovina, kreatinin, amoniak, fosfor či sodík. Mezi doporučené zdroje bílkovin patří:
Vaječné bílky: mají nízký obsah fosforu a jsou velmi dobře stravitelné.
Drůbeží maso (krůtí) a králičí maso: nabízí vysoce kvalitní bílkoviny s nižším zatížením organismu.
Nízkotučný tvaroh: alternativa s menším množstvím bílkovin, ale dostatečnou nutriční hodnotou.
Vyhněte se hovězímu a vepřovému masu, které má vyšší obsah fosforu a dusíkatých látek, a tím může nadměrně zatěžovat orgány. Pro psa s nízkobílkovinovou dietou nejsou vhodné ani vnitřnosti.
2. Dostatek zdravých tuků jako zdroj energie
Tuky slouží jako významný zdroj energie a pomáhají vyrovnávat kalorický příjem bez zatěžování jater či ledvin. Zdravé tuky můžete získat z těchto potravin:
Lososový olej: je bohatý na omega-3 mastné kyseliny, které pomáhají snižovat záněty a podporují zdraví kardiovaskulárního systému.
Kokosový olej: je lehce stravitelný a vhodný jako zdroj energie.
Olivový olej: mimo jiné přispívá ke zdravé kůži a lesklé srsti, což je důležité zejména u starších psů.
3. Vyvážený příjem sacharidů a vlákniny
Sacharidy jsou důležité pro dodání energie a podporu správného fungování střevního traktu. Vláknina pomáhá při regulaci trávení a udržuje optimální střevní mikroflóru. Vhodné potraviny jsou:
Vařená rýže a těstoviny: tyto přílohy jsou snadno stravitelné a rychle dostupné zdroje energie.
Batáty a dýně: mají nízký obsah fosforu, zároveň poskytují dostatek vlákniny a vitamínů.
Ovesné vločky: přispívají k vyváženému trávení a regulaci hladiny cukru v krvi.
4. Snížený obsah fosforu
V případě poruch funkce ledvin je klíčové minimalizovat příjem fosforu, který může urychlit progresi onemocnění. Zaměřte se na druhy masa s přirozeně nižším obsahem fosforu (ideální je králičí a krůtí maso), fosfor hlídejte také u zeleniny (vhodná je dýně, batáty a mrkev). Více o doporučeném množství fosforu i dalších omezeních pro psy s nemocnými ledvinami najdete v našem článku o ledvinové dietě.
Tip: Vyšší obsah fosforu má hovězí, jehněčí, zvěřina, vepřové maso a ryby (například losos nebo tuňák), ze zeleniny pak špenát, brokolice a hrášek. Tyto potraviny proto není vhodné psovi s nízkobílkovinnou dietou podávat.
5. Doplňky stravy a podpora celkové vitality
Omezením bílkovin se může snížit příjem některých esenciálních živin, a proto je vhodné do jídelníčku zařadit:
Omega-3 mastné kyseliny: pomáhají bojovat proti zánětům a podporují zdraví ledvin. Doporučuje se zejména eikosapentaenová kyselina (EPA), která má silné protizánětlivé účinky, což je obzvláště důležité u psů s chronickými onemocněními, jako jsou problémy s ledvinami nebo játry. Důležitá je také dokosahexaenová kyselina (DHA), která je zásadní pro podporu správného vývoje a funkce nervové soustavy, mozku a očí. U starších psů či těch, kteří trpí zánětlivými onemocněními, pomáhá DHA zlepšovat stav kůže a srsti a celkovou regeneraci buněk. Kromě toho má DHA příznivý vliv na neurologické funkce a může napomoci lepšímu kognitivnímu výkonu. Obě kyseliny najdete například v našem lososovém oleji.
Vitamíny skupiny B: podporují metabolismus, zvyšují energetickou bilanci a přispívají k normálnímu nervovému fungování. Vhodným zdrojem jsou sušené pivovarské kvasnice.
Probiotika: zlepšují trávení a vstřebávání živin, což je obzvláště důležité při omezeném příjmu bílkovin.
Ukázkový jídelníček pro psa na nízkobílkovinné dietě
Níže naleznete upravený ukázkový jídelníček s přesnými hmotnostmi jednotlivých surovin, který je navržen pro psa na vařené stravě o hmotnosti 10 kg. Celkový denní příjem je obsažen v jednom hlavním jídle, které můžete rozdělit na více částí dle potřeb a zvyklostí vašeho psa. Skutečné množství živin se může lišit podle konkrétních potřeb, zdravotního stavu a doporučení veterináře.
Den | Hlavní jídlo | Doplňky stravy |
Pondělí | 160 g vařené rýže + 100 g vařené brambory + 40 g vařené dýně + 30 g vařeného krůtího masa | 7 ml lososového oleje |
Úterý | 150 g ovesné kaše (z vloček a vody) + 120 g vařené batáty + 30 g dýňového pyré + 30 g králičího masa | cca 0,9 čajové lžičky rozemletých vaječných skořápek |
Středa | 130 g vařených těstovin + 140 g vařené dýně + 30 g vařeného kuřecího masa + 30 g vařených zelených fazolek | 4,7 g pivovarských kvasnic |
Čtvrtek | 150 g vařené rýže + 70 g vařené batáty + 30 g vařené mrkve + 30 g vařeného krůtího masa + 50 g vařené cukety | 7 ml lososového oleje |
Pátek | 100 g vařené rýže + 100 g vařené brambory + 70 g vařené dýně + 30 g vařeného králičího masa + 30 g vařené brokolice | cca 0,9 čajové lžičky rozemletých vaječných skořápek |
Sobota | 140 g ovesná kaše + 100 gvařené batáty + 30 g vařeného kuřecího masa + 60 g vařené mrkve | 4,7 g pivovarských kvasnic |
Neděle | 150 g vařené rýže + 80 g vařené brambory + 70 g vařené dýně + 30 g vařeného krůtího masa | 4,7 g pivovarských kvasnic |
Tip: Kolik krmiva potřebuje právě váš pes? Začtěte se do článku o denní krmné dávce pro psy a dozvíte se více.
Při sestavování nízkobílkovinné diety je důležité přizpůsobit příjem živin individuálním potřebám psa, což závisí na jeho hmotnosti, věku, úrovni aktivity a závažnosti onemocnění. Níže uvádíme orientační doporučení, jak rozdělit denní energetický příjem mezi bílkoviny, tuky a sacharidy, vždy byste ale nízkobílkovinnou dietu měli konzultovat s veterinářem.
Doporučené poměry živin:
Bílkoviny:
U zdravých psů se doporučuje, aby bílkoviny tvořily přibližně 18–25 % denního energetického příjmu.
U psů na nízkobílkovinné dietě, zejména s onemocněním ledvin nebo jater, se často doporučuje snížit příjem bílkovin na 10–14 % celkových kalorií, aby se minimalizovala tvorba dusíkatých odpadů.
Tuky:
Tuky představují významný zdroj energie a při nižším příjmu bílkovin mohou tvořit okolo 25–30 % denního energetického příjmu.
Vyšší podíl tuků také pomáhá vyrovnat energetickou bilanci a zajišťuje snadno dostupnou energii, aniž by nadměrně zatěžovaly játra či ledviny.
Sacharidy:
Sacharidy a vláknina by měly doplňovat zbývající energetický příjem, obvykle 55–65 % kalorií.
Důraz je kladen na kvalitní zdroje sacharidů s nízkým glykemickým indexem, které přispívají k optimálnímu trávení a udržení stabilní hladiny cukru v krvi.
Vláknina pomáhá odvádět odpadní látky z těla, zlepšuje činnost střev a podporuje zdravou mikroflóru. Zvýšený příjem vlákniny může také snížit vstřebávání dusíkatých látek a tím odlehčit funkci ledvin.
Příklad výpočtu pro psa o hmotnosti 10 kg:
Předpokládejme, že pes potřebuje přibližně 500 kcal denně:
Bílkoviny: při 12 % kalorií z bílkovin 0,12 × 500 kcal = 60 kcal, což odpovídá cca 15 g bílkovin (1 g bílkovin ≈ 4 kcal). Toto množství orientačně odpovídá 58 g hovězího masa, 75 g lososa nebo 50 g krůtího masa.
Tuky: při 25 % kalorií z tuků 0,25 × 500 kcal = 125 kcal, což odpovídá přibližně 14 g tuků (1 g tuku ≈ 9 kcal).
Sacharidy: zbývajících 63 % kalorií 0,63 × 500 kcal = 315 kcal, přičemž sacharidy mají přibližně 4 kcal na gram, což odpovídá cca 79 g sacharidů. Přesné množství v gramech se může lišit podle typu sacharidů, ale jde o doplnění zbytku energetické potřeby.
Vláknina: u nízkobílkovinné diety tvoří vláknina přibližně 5–10 % celkového denního příjmu potravy podle snášenlivosti. Z uvedených 79 g sacharidů je tedy optimální vyhradit cca 8–10 g na vlákninu.
Co je nízkobílkovinná dieta a pro jaké psy je vhodná?
Nízkobílkovinná dieta je speciální stravovací režim, jehož cílem je snížit množství bílkovin a tím i produkci dusíkatých odpadních látek v těle. Při poruchách funkce ledvin či jater se tyto toxiny hromadí, což může vést ke zhoršení zdravotního stavu psa. Nízkobílkovinnou dietu předepisuje veterinář, a to zejména v těchto případech:
Chronické onemocnění ledvin (CKD) – při snížené funkci ledvin je potřeba snížit přísun bílkovin, aby se minimalizovala produkce odpadních látek. Tomuto tématu se věnujeme také v článku o ledvinové dietě.
Onemocnění jater – játra jsou klíčovým orgánem pro metabolismus bílkovin. Pokud jsou poškozena, nadbytečné bílkoviny mohou vést k jejich dalšímu přetížení. Více se můžete dočíst v našem článku o jaterní dietě.
Metabolické poruchy – u některých psů je narušena schopnost odbourávat dusíkaté látky, což vyžaduje speciální dietní přístup.
Psi s urolitiázou (močovými kameny) – určité typy močových kamenů (např. uráty) mohou souviset s nadměrným příjmem bílkovin.
Starší psi se sníženou funkcí ledvin nebo jater – u starších psů je žádoucí prevence nadměrné zátěže organismu a zpomalení degenerativních změn. Přečtěte si, jak by měla vypadat výživa staršího psa.
Nízkobílkovinná dieta je zásadní pro psy s ledvinovými a jaterními problémy. Správná kombinace živin pomůže udržet jejich zdraví a energii. Tuto veterinární dietu vám doporučí veterinář po posouzení zdravotního stavu psa. Díky individuálnímu přístupu, pravidelnému sledování zdravotního stavu a konzultacím s veterinářem můžete zajistit, že váš pes bude mít dostatek energie a zároveň se minimalizuje riziko zbytečného zatížení jeho organismu.

Často kladené dotazy
Jak dlouho by měl pes být na nízkobílkovinné dietě?
Délka diety závisí na závažnosti a povaze onemocnění. Někteří psi ji potřebují pouze dočasně, zatímco u jiných může jít o celoživotní úpravu stravy. Vždy postupujte podle doporučení veterináře.
Jak poznám, že můj pes potřebuje nízkobílkovinnou dietu?
Mezi varovné signály patří zvýšená únava, ztráta chuti k jídlu, nadměrná žízeň, hubnutí nebo změny chování. Pokud se u vašeho psa objeví tyto příznaky, neváhejte navštívit veterináře a nechte provést potřebná vyšetření.